|
|
Čeští krajané v ruském Novorossijsku
Staniševská, Angelina ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Autor: Angelina Staniševská Název bakalářské práce: Čeští krajané v ruském Novorossijsku Škola: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Rok vydání: 2014 Počet stran: 40 Tato bakalářská práce pojednává o českém vystěhovalectví do Ruska, konkrétně do města Novorossijsk, o kultuře českých krajanů, jejich zvycích a tradicích od 19. století po současnost. Jejím cílem je zjistit původ a počet českých krajanů. Dále se práce zabývá sociolingvistickým průzkumem mezi českými krajany v Novorossijsku (stavem českého jazyka dnešních krajanů).
|
|
|
Vojvodovské skici
Jakoubek, Marek ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Penčev, Vladimir (oponent)
Disertační práce "Vojvodovské skici" se skládá z úvodní části a dále z publikovaných textů, resp. edic zabývajících se tak či onak Vojvodovem. Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, byla založena roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české obce Svatá Helena v dnes rumunské části Banátu, které tuto obec opustily z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy. I přes několik válečných konfliktů, jichž se Bulharsko v prvních dekádách dvacátého století účastnilo, obec hospodářsky prosperovala a počet obyvatel utěšeně vzrůstal. Hospodářská prosperita, založená takřka výhradně na zemědělství, však po určité době narazila na mez nedostatku půdy, a tak v roce 1928 obec opustila část obyvatel a přesídlila do Argentiny. Ještě před jejich odchodem se obec konfesijně rozdělila, když se roku 1925 od metodistického sboru oddělila část členů a přiklonila se k darbismu. K novému přelidnění obce a souvisejícímu nedostatku půdy došlo ještě jednou v roce 1934/35, kdy část Vojvodovčanů odešla do turecké vsi Belinci v severovýchodním Bulharsku (Isperichsko). Historie českého osídlení Vojvodova, stejně jako Belinců, pak v zásadě končí v letech 1949-1950, kdy naprostá převaha jejich českých obyvatel, tyto vsi v rámci mezistátních dohod opustila a přesídlila do ČSR, kde se usadila v několika obcích v regionu...
|
|
|
Historie a současnost české komunity ve Francii se zaměřením na spolkový život
Havlová, Zuzana ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Bořek - Dohalská, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou komunitou ve Francii v minulosti a v současné době, celkově se zaměřuje na spolkový život českých krajanů. Cílem práce je získat o tomto tématu základní přehled, najít zajímavé souvislosti a poukázat na významnou roli krajanských spolků pro Čechy žijící ve Francii. Práce vychází z rešerše literárních a internetových zdrojů, z poznatků získaných prostřednictvím dotazníků a dalších konverzací a ze zkušeností autorky práce nabytých při jejím studijním pobytu v Nantes. První část práce podává základní informace o historii české emigrace do Francie, vývoji krajanských spolků a počátcích českých škol a středoškolských sekcí ve Francii. Druhá část práce uvádí přehled současných asociací a dalších institucí, souvisejících s Čechy a s prezentací české kultury ve Francii. Blíže se zabývá činností vybraných česko-francouzských asociací fungujících v různých francouzských regionech, do kterých se čeští krajané mohou aktivně zapojit. Představitelé těchto spolků poskytli vyplněním dotazníku zajímavé informace a postřehy ohledně nejoblíbenějších spolkových aktivit, zájmu krajanů o činnost asociace, kurzů češtiny pro Francouze, možností spolupráce s institucemi z České republiky či budoucího vývoje jejich asociace.
|
|
|
Lidová léčba, rituál a magie u Čechů z Ukrajiny a Kazachstánu
Beranská, Veronika
Příspěvek pojednává o dvou úzce tematicky provázaných oblastech lidského konání a myšlení, jakými jsou praktická snaha o navrácení zdraví v podobě léčebných postupů a víra v duchovní sféru (transcendentno) přesahující jedince a jeho jednání v každodenním životě. Rámec textu je pro přehlednost rozčleněn do podkategorií zabývajících se jednotlivými aspekty lidového léčení a jejich adaptabilitou na změnu prostředí. Příspěvek vychází ze vzpomínek a pamětí přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu a poznatků tematicky zaměřené literatury.
|
|
|
Lidové léčení v pamětech i žité přítomnosti přesídlených krajanů z oblasti bývalého Sovětského svazu
Beranská, Veronika ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Práce navazuje na vědeckou produkci na téma přesídlených Čechů z oblasti bývalého Sovětského svazu, které je kontinuálně zpracováváno na půdě Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i., a seznamuje s posledním proběhlým grantovým projektem, ve kterém jsem se zaměřila na oblast zdraví a lidové léčby. Text se zabývá specifickou skupinou českých obyvatel převážně z Ukrajiny a Kazachstánu (částečně také Běloruska a Ruska), jejichž předkové se vydali ve druhé polovině 19. století za hledáním lepšího živobytí směrem na východ od hranic tehdejšího Rakouska-Uherska. Práce mapuje za využití vzpomínkových vyprávění a životních trajektorií zúčastněných aktérů pozadí příchodu do nových destinací, život ve 20. století, změnu politických a společenských podmínek a následnou reemigraci do České republiky. Až na výjimky, se všichni aktéři figurující v této práci stali součástí přesídlovacích procesů - v případě volyňských Čechů po 2. světové válce v roce 1947 v rámci řízené výměny obyvatel a v případě černobylských Čechů (a částečně i některých Čechů z Běloruska a Ruska) v 90. letech 20. století v rámci státem řízeného přesídlení po havárii Černobylské jaderné elektrárny. Češi z Kazachstánu následovali své krajany od Černobylu v rámci humanitárně zaměřené přesídlovací akce též v 90. letech 20. století s přesahem do...
|
|
|
Brazílie očima cestovatele Františka Čecha-Vyšaty
Tkadlečková, Věra ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
František Čech-Vyšata (1881-1942) byl český cestovatel a publicista. Během svých cest po zemích Jižní Ameriky, uskutečnil mezi lety 1914-1917 a 1927-1937 dva dlouhodobé pobyty v Brazílii. Zkušenosti z prvního pobytu shrnul ve svém cestopise V žáru pamp (1927) a druhému pobytu v Brazílii věnoval cestopis Středem Jižní Ameriky (1936). Zejména v druhém z těchto dvou cestopisů a v rukopise svých pamětí podává cenné svědectví o krajanských komunitách v Brazílii v meziválečném období. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Československá komunita v Argentině: počátky a současnost
Píšová, Markéta ; Vlková Hingarová, Vendula (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou potomků československých imigrantů, jejichž předci začali do Argentiny masově migrovat v průběhu meziválečného období. Do poloviny 40. let minulého století se odhaduje příchod více jak 30 000 lidí s československými kořeny do této jihoamerické země, což z ní dělá po Spojených státech amerických a Kanadě nejpočetnější destinaci československé emigrace v zámoří vůbec. Hlavní pozornost v diplomové práci je věnována krajanům a krajanským spolkům v Buenos Aires a Presidencii Roque Sáenz Peña, jenž představují dvě nejvýznamější centra krajanské přítomnosti v Argentině. Diplomová práce mapuje proměnu jednotlivých krajanských spolků ve zkoumaných lokalitách, jejich současnou situaci a vnímání českého původu současnými krajany dle jednotlivých generací.
|
|
|
Čeští krajané v ruském Novorossijsku
Staniševská, Angelina ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Autor: Angelina Staniševská Název bakalářské práce: Čeští krajané v ruském Novorossijsku Škola: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta Rok vydání: 2014 Počet stran: 40 Tato bakalářská práce pojednává o českém vystěhovalectví do Ruska, konkrétně do města Novorossijsk, o kultuře českých krajanů, jejich zvycích a tradicích od 19. století po současnost. Jejím cílem je zjistit původ a počet českých krajanů. Dále se práce zabývá sociolingvistickým průzkumem mezi českými krajany v Novorossijsku (stavem českého jazyka dnešních krajanů).
|
|
|
Vojvodovské skici
Jakoubek, Marek ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Penčev, Vladimir (oponent)
Disertační práce "Vojvodovské skici" se skládá z úvodní části a dále z publikovaných textů, resp. edic zabývajících se tak či onak Vojvodovem. Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, byla založena roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české obce Svatá Helena v dnes rumunské části Banátu, které tuto obec opustily z důvodu náboženských rozporů a nedostatku půdy. I přes několik válečných konfliktů, jichž se Bulharsko v prvních dekádách dvacátého století účastnilo, obec hospodářsky prosperovala a počet obyvatel utěšeně vzrůstal. Hospodářská prosperita, založená takřka výhradně na zemědělství, však po určité době narazila na mez nedostatku půdy, a tak v roce 1928 obec opustila část obyvatel a přesídlila do Argentiny. Ještě před jejich odchodem se obec konfesijně rozdělila, když se roku 1925 od metodistického sboru oddělila část členů a přiklonila se k darbismu. K novému přelidnění obce a souvisejícímu nedostatku půdy došlo ještě jednou v roce 1934/35, kdy část Vojvodovčanů odešla do turecké vsi Belinci v severovýchodním Bulharsku (Isperichsko). Historie českého osídlení Vojvodova, stejně jako Belinců, pak v zásadě končí v letech 1949-1950, kdy naprostá převaha jejich českých obyvatel, tyto vsi v rámci mezistátních dohod opustila a přesídlila do ČSR, kde se usadila v několika obcích v regionu...
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
host ::
RSS.